Kdo dědí když není závěť?

Kdo dědí když není závěť? Toto je častá otázka, kterou se lidé ptají v případě, že zemřelý neměl závěť. Závěť je dokument, který určuje, kdo se má stát dědicem majetku zemřelého. Existuje však i situace, kdy závěť není, a v takovém případě musí být dědicové určeni podle zákonů. Tento článek se bude zabývat otázkou: Kdo dědí když není závěť? a popíše postup, jakým se dědicové stanovují, pokud není závěť.

Když není závěť, výslovně nebo implicitně udělena, je zákonem stanovená hierarchie dědických práv. Uvedení v pořadí by bylo stejné pro všechny státy. Kdo dědí když není závěť?

## První řada dědiců

V první řadě jsou dědicem manžel nebo manželka zesnulého. V některých státech je manžel nebo manželka vybírán jako dědic, pokud zemřelý zanechal méně než určitou částku. Příkladem by mohlo být, že občan Spojených států má nárok na zdědění až do výše 250 000 dolarů. Pokud by zemřelý zanechal méně, pak se jeho manžel nebo manželka stane jeho dědicem.

## Druhá řada dědiců

Pokud zemřelý neměl manžela nebo manželku, pak jsou dědici jeho děti. Pokud byly děti mladší 18 let, budou mít nárok na dědictví prostřednictvím opatrovníka. V některých případech mohou být děti nuceny dědit jako jedna jednotka, i když mají odlišné matky nebo otce.

## Třetí řada dědiců

Pokud zemřelý neměl ani manžela ani děti, jeho dědictví připadne rodičům. Pokud byli oba rodiče zesnulého živi, pak obdrží dědictví jako jedna jednotka. Pokud byl jeden nebo oba rodiče zesnulého již zesnulí, pak se dědictví rozdělí mezi sourozence.

## Čtvrtá řada dědiců

Pokud zemřelý neměl ani manžela ani děti ani rodiče, jeho dědictví připadne jeho sourozencům. Každý z nich obdrží stejný podíl dědictví. V některých případech mohou být sourozenci nuceni dědit jako jedna jednotka, i když mají odlišné matky nebo otce.

## Pátá řada dědiců

Pokud zemřelý neměl ani manžela ani děti ani rodiče ani sourozence, pak jeho dědictví připadne jeho dalším příbuzným, jako jsou prarodiče, tety, strýcové, bratranci nebo sestřenice. Každá z těchto osob obdrží stejný podíl d

**Mýty o dědění bez závěti v Česku**

Mýtus 1: Všichni dědicové musí mít stejnou část dědictví.

Fakt: Dědicové mohou dostat různé části dědictví, pokud to zákon o dědění umožňuje. Například jednomu dědici může být přidělena větší část dědictví než ostatním.

Mýtus 2: Pokud není žádná závěť, stát dědí všechno.

Fakt: Pokud není žádná závěť, zůstává dědictví bez dědice. V tomto případě stát nedědí žádnou část dědictví.

Mýtus 3: Dědici nesmějí vědět, jakou část dědictví dostávají.

Fakt: Dědicové mohou být informováni o tom, jakou část dědictví dostávají. Je to na rozhodnutí osoby, která dědictví dědí.

**Kdo dědí bez závěti v České republice?**

Často Kladené Otázky

Kdo dědí když není závěť?

V případě, že zemřelý neměl závěť, dědí jeho pozůstalí podle zákonů o dědických právech. Příbuzní v první linii (manžel, děti, rodiče) mají právo na první díl dědictví, zbytek pak dědí další příbuzní. V případě, že nikdo ze zmíněných nepřežil zemřelého, dědictví připadne státu.

Jaké jsou důsledky neplatnosti závěti?

Pokud je závěť neplatná, bude se dědická situace řešit dle zákonů o dědických právech. Všechny osoby, které měly být v závěti zmíněny, přijdou o nárok na dědictví. V případě, že nikdo ze zmíněných nepřežil zemřelého, dědictví připadne státu.

Závěrem

Republic.

Když není závěť, první řada dědiců je manžel nebo manželka zesnulého. Pokud zemřelý neměl ani manžela ani děti, bude dědicem rodič. Pokud zemřelý neměl ani manžela ani děti ani rodiče, připadne jeho sourozencům. Pokud zemřelý neměl ani manžela ani děti ani rodiče ani sourozence, pak jeho dědictví připadne jeho dalším příbuzným.