Ženská neplodnost představuje komplexní reprodukční problematiku zahrnující ovariální, tubární, děložní a endokrinní faktory, jejichž systematické vyšetření umožňuje identifikovat příčiny potíží s početím a stanovit individualizovaný terapeutický plán.
Ověřený odborný článek s praktickými radami, souvislostmi a konkrétními postupy pro danou oblast.
Ověřený odborný článek s praktickými radami, souvislostmi a konkrétními postupy pro danou oblast.
Ověřený odborný článek s praktickými radami, souvislostmi a konkrétními postupy pro danou oblast.
Ženská reprodukční soustava vyžaduje precizní souhru neuroendokrinních regulací a anatomické integrity. K poruchám fertility nejčastěji vedou ovulační dysfunkce (např. syndrom polycystických ovarií – PCOS, hyperprolaktinémie), snížená ovariální rezerva spojená s věkem, tubární faktor (neprůchodnost vejcovodů po zánětech) a endometrióza.
Základem diagnostiky je hormonální profil (FSH, LH, estradiol, prolaktin, hormony štítné žlázy), stanovení hladiny Anti-Müllerian hormonu (AMH), folikulometrie a ultrazvukové či hysterosonosalpingografické vyšetření průchodnosti vejcovodů.
AMH odráží počet rostoucích primordiálních folikulů ve vaječnících a slouží jako klíčový biomarker ovariální rezervy nezávislý na fázi menstruačního cyklu.
Endometrióza způsobuje chronický zánět v pánvi, může vytvářet srůsty deformující vejcovody a negativně ovlivňovat kvalitu vajíček i vnímavost děložní sliznice.
U žen do 35 let po 12 měsících neúspěšné snahy; u žen nad 35 let se doporučuje vyhledat odborné reprodukční centrum již po 6 měsících.